T e r i s k o p

Prach Teriskop zanáší,
lenost v psaní překáží...

Kultůrní barbar opět po delší době vyrazil za zážitkem. Tentokrát padla volba jednoznačně na koncert německé rockové bandy Scorpions, ke kterýmžto lnu na základě několika sentimentálních hitů z gymplu a na které jsme se s exgympláckou partou smluvili. A ačkoli se od té chvilky, kdy jsme se dohodli, stihly skoro všechny věci převrátit vzhůru nohama a většina těch, se kterýma se počítalo, nedorazili, stejně jsem se tam včera vykopala. A ani na moment jsem nelitovala.

Po dlouhé době se vracím s úvahou. Nebude to nic převratného, to ostatně snad ani po takové době nejde... Dovolím si jen malé zamyšlení nad barvou, které mi tak dneska náhle prosvištělo hlavou... Zamyšlení nad barvou, která mi snad nikdy nic neříkala.

Dlouho, předlouho se tady už neobjevilo nic nového. Ne ani, že by se neudálo nic, co by za napsání nestálo, ale nějak se nechtělo. Teď ovšem musím dobrou "mlčetizlato" tradici zdejšího blogu porušit, neb se mi přihodilo po delší době, že moje jméno zase jednou vyšlo tiskem... a to ve vysoce atraktivním kontextu. Jsem citována jako důvěryhodný zdroj hned vedle tvůrce Lostů Lindelofa! Tak proč si trošku nepohonit ego... :o)

Pořídily jsme si s Paajou novou věc do naší kolejní domácnosti. A to prosím věc takovou, že ji nejspíš s čistým svědomím pasujeme na KAUF roku. Máme od včerejška novou horkovzdušnou troubu – a dneska byla ozkoušena. Jsme z ní naprosto konsternovány. A fakt, že jsme za ni vydaly všehovšudy 300 peněz (ne, nechybí mi tam nula), tu konsternaci a nadšení jen podtrhuje.

Právě jsme se s Paajou rozhodly, kam se vydáme, až procestujeme celý Irsko. A rozhodnutí to bylo zcela nečekané. Člověk si tak projíždí zdroje k seminárce, nic zlého netuše... a skončí to tím, že zjistí, že v létě dvakrát projel město s nejdelším názvem na světě, aniž by o tom věděl. No není to k vzteku, nezaznamenat průjezd takovým Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogochem?