Good bye, Rick Wright aneb Jak říct sbohem legendě
Pink Floyd se už nikdy nesejdou, blesklo mi jako první hlavou včera večer, když jsem se dověděla, že zemřel Rick Wright, klávesista jedné z mých nejmilovanějších skupin. Po Georgi Harrisonovi z Beatles jeden z dalších nenápadných hudebních géniů, za kterými si předčasně přišla holka zubatá se svým věrným kamarádem rakem. Sakra, sakra, sakra. Velký hudební sen – vidět znovusjednocené Pink Floyd, dítko období Krize rané dospělosti, se rozplynul navždy. Sedli, brácho, už ty flojdy neuvidíme. High hopes, velký naděje, který nám ta geniální čtyřka milosrdně darovala symbolickým závěrem posledního alba, se rozplynuly v nenávratnu.
Ostrov pana Gilmoura: Velká radost za malý peníze
Konečně ho mám! Už den se kochám a rozplývám radostí z mého nejnovějšího hudebního přírůstku, a kochám se s ním naprosto hrdě a veřejně, neboť je to originální kus. Po asi pěti letech jsem si pořídila originální cédéčko, a ne jen tak ledajaké. Poslední sólovka ex-Pink Floyda Davida Gilmoura, nesoucí půvabný název On an Island, Na ostrově. Rok a půl stará záležitost, osvědčená z mé strany měsíci poslechu, aniž by se kouzlo té nádherné muziky vytratilo... K tomu přidejte krásný, ale opravdu krásně graficky zpracovaný obal, který kopírovat by byla hanba.. Celou tuhle úžasnou věc, podotýkám, že úplně novou, měli v újezdském bazárku za asi poloviční cenu než v obchodě. Volba, co si pořídit jako odměnu za první výplatu, nemohla být jasnější. Větší radost jsem si snad udělat nemohla... Za málo peněz hodně radosti.
Waters v Praze: životní zážitek, o němž se nedá mluvit
Byla jsem tam – to je to hlavní, co o pátečním koncertu ROGERA WATERSE v Sazka Areně mohu říct. Jsem si téměř jista, že až se uleží emoce a vychladnou dojmy, zůstane tenhle koncert v mé paměti jako dosavadní největší životní zážitek (snad za předpokladu, že se Pink Floyd nesejdou před mými zraky). Už jednou jsem toto prohlašovala, vím, bylo to v roce 2004 po pražském koncertu sira Paula z bývalých Beatles. Nyní sir McCartney snad promine... ale na Rogera, při vší úctě, neměl. Laťka je tak vysoko, že je pod ní možné projít s hrdě vztyčenou hlavou...
Prominou i ti, co by na tomto místě čekali recenzi koncertu. Ne, ani dnes, čtyři dny od toho večera, to ještě nedokážu popsat slovy. Pokusím se jen sdělit pár dojmů... a i to bude těžké. (Těm, co touží po recenzi, vřele doporučuji následující: http://www.musiczone.cz/reportaz-1242/roger-waters-sazka-arena-13-duben-2007 .Jejím autorem je Sedli, člověk, který mě k Floydům přivedl, a jeden z mých nejlepších přátel...)